Únor 2011

Článek bez cíle...

28. února 2011 v 15:40 | Vali |  Zápisky z deníku

Toto asi bude zase jeden z těch bezcílných článků kde rozebírám vše, co se kolem mě mrskne...Včera sem viděla film Alfie, britský film natočený 66tý rok, takže, moje milovaná 60 léta. Čím dál tím víc na mě zase leze ta touha "žít v 60tých letech". Ale vždy ještě dodávám: V Londýně, Liverpoolu, nebo někde v británii. A začínám si všímat --> Já už nejsem typický hippie, já už nejsu hippie vůbec. Já su hippie jenom uvnitř. Stále více mám radši styly Mod, Indie, Vintage a tak podobně....Prostě a jednoduše, dřív sem snila o druhé polovině 60 let, a žít ve San Franciscu, dnes si přeji žít v první polovině 60 let v Londýně... Ovšem oba sny se můžou splnit, ale jenom z hlediska místa, času ne.
Když už to nějak tak vypadá, že začnem mluvit o beatles, tak můžem zrovna teď, tedy, začla bych to tímto: A hard days nights. Včera sem si na youtube pustila počesku perný den. Bez českých titulků, jen tak, jak film byl natočen. A když sem je ty beatlesáčky poslouchala, zhrozila jsem se....Jak stále poslouchám Londýnské kapely, začíná mi unikat Liverpoolský přízvuk. Já vím, že si pomyslíte, ježiš, to je pohroma! Ale mě to prostě mrzí. Sem Jako Christyna K., která začla posouchat Boba Dylana, jak tak před půl rokem řekla, má pocit, jako kdyby "Johna podváděla"....Já tedy začla poslouchat the who, a nějak zapomínám na beatles....A je mi to líto....Jedno vám řeknu, nemusím blogy beatemaniaků, kteří nemají svůj blog na nic jiného, než aby ta,m dávali svoje poznatky o beatles. Neříkám, že sem taková nebyla, a že taková nedokážu být furt, ale zjistila jsem, že když můj blog nikoho nezajímá, a dělám to jen pro sebe, je to nuda. Je to na úplný h****...No a když už jsme u toho blogu vůbec, chtěla bych říct, chvíli sem měla chuť založit si nový blog, protože tenhle jsem založila, když mi bylo dvanáct, a půlka obsahu sou s*ačky, ale pak sem si řekla, proč zahazovat tolik práce? přecejenom, strávila sem na tomhle blogu mraky času, tak taky ještě nějaký čas tady strávím....Nicméně, možná že blog budu vést trochu jinak. Přecejenom, je mi 14 a na sračky jedenáctiletejch holčiček nemám žaludek, takže, asi to tu bude semtam nějakej obrázek a hlavně --> ČLÁNKY ČÁNKY ČLÁNKY! :3 mimoto, jak se vám líbí novej design???


You can hear the ocean roar, but who is hearing to me?

22. února 2011 v 19:27 | já |  Zápisky z deníku
bike
Jak  by se to řeklo....je mi jedno jestli je nadpis po gramatické stránce dobře nebo ne....byla sem na lyžáku, a....uvědomila jsem si, že vidět krásu je dar.....půlka, co kecám, devadesát procent lidí v mém věku nevydí krásu. Jestli je něco krásné tak je to maximálně štěně, nalíčený holky a podobné "roztomilé sračky"....Naše češtinářka často říká-"Umělci vidí svět úplně jinak"....myslím, že sem umělec. Včera sem hrála mámě na kytaru. Hraju asi rok. Když sem dohrála In the hall of mountain king of griega tak mi řekla že hraju fakt složitý věci..(nacož sem začla hrát kousek akustický layly....clapton je bůh)....nechci se chlubit, ale asi za ten rok, ok a půl asi umim hodně. Samozřejmě když příjde švagr a zahraje pohodově tears in heaven tak čumim jak.....Anyway, kde jsme to skončili, u umělců? Byla jsem na školním lyžáku a komentuji to jednou větou: Lyžování super, ďěcka hnus...Bohužel sem byla na pokoji s asi největší krávou z celé školy....aniž by věděla jestli ostatní můj názor zajímá nebo ne, okaždý když sem jen zaštěbetala, tak mě okřikla, ať mlčím, že ju to nezajímá a spol....nakonec sem si za ten tejden oddejchala dva hysterický záchvaty (já sem ale histerka) a ve vlaku už sem říkala jen několik vět: Je tu volno?, Budeme vystupovat? a nakonec nejčastější větou Chceš přes hubu??? Nakonec jsem ráda, že moje Fendrovka (<3) neleží někde vedle kolejí na cestě Vyškov - Brno hl. n., takže teď už bych to jen řekla, že Hynčice pod Sušinou se nikdy nevyrovnají Herlíkovicím v krkonosích....

"Okapy zdobí ledová lízátka, snad zhotovená z křišťálu, a lanovka, která vede do nebe, či snad, na samý vrchol kopce, kde jsou stromy pokryty kousky sněhu jako peříčky po dětské polštářové bitce, na bundy a jazyky detí dopadávají vyřezávané pětiúhelníky. Hluboký sníh, ač se zdá bezpečný, často skrývá nebezpečí jako vyražený dech a bolest na srdci. Za tu bolest, tato krása stojí, a mezitím, co královna zasněžených vrcholků dává bílou peřinu unaveným stromům, já se loučím. Herlíkovice, jestli jednou zmizíte, v mých vzpomínkách zůstanete navždy!"

                                                                                                    (uryvek z mé slohové práce na téma:
"Moje oblíbené místo v přírodě")

These glasses!

21. února 2011 v 12:05 | já |  Hudba a já

http://www.beatlesebooks.com/files/1619622/uploaded/lennon%20sunglasses%201964.jpg

http://www.corbisimages.com/images/67/7AF103A2-774A-4559-84CE-0B69DABEFA76/42-20460947.jpg

http://www.poster.net/dylan-bob/dylan-bob-sunglasses-9904511.jpg

šmarja.

19. února 2011 v 20:05 | já |  Zápisky z deníku
Ježiš.
Jak dloho sem nepsala? no to je jedno.... Za tu dobu se stalo mnoooohoo věcí. dostala jsem 4 na vízo. Umřela mi milovaná babička. Byla jsem na lyžáku a měla z děcek hysterický záchvat....srali mě tteda dost.....přestaňme mluvit o tehe věcech, bla bla...........
Dám vám sem tohodle mladýho spratka. Celkem se mi líbí. A je mi jedno jestli vám jo, nebo ne x)